Každý z nás je ve své podstatě pračlověkem, ať už si to chce nebo nechce přiznat. Soubor SKRYTÉ TVÁŘE je částí mého nekonečného souboru autoportrétů, který je tentokrát jakousi mou soukromou cestou do pravěku, do minulosti. Od dětství mně něco neustále přitahuje k minulosti, k pravěku, k domorodým kmenům nejrůznějších geografických lokalit, který je z určité míry vyvolán četbou literatury a sledováním dobrodružných filmů, z druhé části je ale součástí každého z nás větší či menší přirozený atavizmus. V tomto souboru tedy nejen tak trochu zábavně utíkám do svého dětství a od tvrdé reality všedního nahánění každodenních povinností, ale současně i skoumám nakolik je originální dizajn tváří procesem stráty identity, nakolik je faktorem působení na druhé, nakolik je uměleckým dílem vyjadřujícím skryté pravdy o jejich světě a nakolik jen veselou hrou s barvami. Uvažuji o tom, čím se principiálně liší dnešní make-up od toho pravěkého, čím se liší dnešní vnímání a chápání domorodého dizajnu od toho jejich původního. A v neposlední řadě je tato hra současně i jakousi mou opakovanou, tentokrát jen virtuální, cestou okolo světa.
